Ani já nechci tvrdit, že mám pravdu, ale udělal jsem stejnou věc jako Zdeněk, jak jsem naznačil již níže. Z nakreslené mapy jednoznačně vyplývalo, že bod je na mostě.
Podklad, který jsme měli byl jednoznačně mapový, nikde ani zmínka, zda jde o zobrazení kombinace reálných i mapových údajů. Dalo se ale předpokládat, že zobrazené údaje jsou obojího charakteru. K tomu, co VláďaŽ zamýšlel, měl podle mne správně vést komunikaci pod mostem a takto ji zakreslit i do podkladu - tedy spodní komunikaci nepřerušit mostem. Mělo tam být klasické křížení komunikací a most měl být dokreslen tak, jak byl nakreslen. Potom by jednoznačně vyplývalo to, že není zřejmé, zda bod je na mostě nebo pod mostem.
Tak, jak to VláďaŽ nakreslil, tak v podstatě přerušil mapovou komunikaci, která nemá mapové pokračování a potom tedy, proč bych tam jezdil?
Ano, všichni víme jak to asi bylo myšleno, ale pro použití tohoto pravidla o bodě nahoře i dole to bylo nejasné. Takto se to dá nakreslit jenom tam, kde na tom nestavím fintu a je zřejmé, že komunikace pokračuje jednoznačným směrem - viz např. v mém ITI křížení s železnicí.
Jak mám potom rozlišit co po mně autor chce a co ne? Však bodové příděly s SPK G a G navíc a chybějícími SPK P a K u většiny jednoznačně hovoří o zmatení účastníků.
Takže za mne - myšlenka a finta skvělá, grafické vyvedení nedostatečné. Každopádně toto není nic proti VláďoviŽ, jen názor na to, co mohlo být vychytanější.
Samozřejmě i já jsem si vědom toho, že jsem ve své etapě vyrobil diskutabilní třecí plochy. Však - kdo jsi bez viny, ať hodíš kamenem.
¨
Tady je to pravda dáno tím, že u každé cesty byl plech, jakmile se jednou člověk splete, už to lítá. Ale když zvojtíme i takový itik, asi nemělo cenu dělat takový, co dostanete před Silvestrem. 
